/ Mariánská úcta / Maria a všední život
Maria a všední život
Člověku říká jen málo představa,
že Maria je královnou - "a jakou"...
Můj vztah k Marii, Ježíšově matce, byl dříve zkalen romantickým kultem, který v církvi vládl a ztrácel pomalu svůj obsah. Usouženému, stísněnému člověku, který se namáhavě vleče pouští víry, totiž říká jen málo představa, že Maria je královnou - "a jakou"! Je představována jako bytost, která se nikdy nemýlila a ulicemi Nazareta chodila s úplně jasnou představou o všech věcech, neschopná hřešit a pochybovat... Z fanatického blouznění mnohých lidí se úplně vytratil pravdivý plodný teologický obsah úcty k té, která není ničím menším než Boží matkou a nemá zapotřebí jiných doporučení k tomu, abychom ji ctili. Tím nejlepším doporučením pro nás je evangelium! (Carlo Carretto: Blahoslavená, která jsi uvěřila, Cesta 1996, s. 6n)
Žila normální všední život jako my
Aby se mi nějaká řeč o Panně Marii líbila a prospívala mi, je třeba, abych viděla její skutečný život, ne život předpokládaný; a jsem si jistá, že její život musel být velice prostý. Ukazují nám ji mnohdy nepřístupnou. Bylo by však třeba ukázat, jak je možné ji napodobovat, zdůraznit její ctnosti, říci, že žila z víry jako my. Je dobré mluvit o jejích přednostech, ale nemá se mluvit jen o tom, jinak je to přehnané! Kdyby nám raději byly ukázány Mariiny praktické ctnosti! Je jistě dobré mluvit o jejích přednostech, ale především je nutné, abychom ji mohli napodobovat. Ona má raději napodobování než obdivování. A její život byl tak prostý! Ať je řeč o svaté Panně sebekrásnější, musí-li člověk po celou dobu říkat: 'Ach!... Ach! ...', má toho dost. (Podle sv. Terezie z Lisieux, z knížky Vstupuji do života, str. 115, 120)
Mariina blízkost věcem našeho všedního života
Skrze svoji blízkost věcem našeho všedního života nás Marie podporuje v našich zkouškách, dodává nám odvahy v obtížích a stále nás odkazuje k cíli věčné spásy. Tak se stále jasněji zvýrazňuje její mateřská role: jako matka svého syna Ježíše, jako laskavá a pozorná matka každého z nás, kterým ji svěřil Spasitel na kříži, abychom ji jako děti ve víře přijali. (Jan Pavel II., generální audience 3. 1. 1996)
Bezvýznamná dívka plná Boha
Maria otevřela Bohu svůj život docela. Ne v upachtěné supervýkonnosti, ale v bezmezné důvěře. Musela naplnit úkoly a povinnosti chudé palestinské dívky a později matky. Ale v tom všem a nad to všechno byla Boží. Plná milosti, Dívka Páně, která nechtěla nic, než aby se jí stalo podle jeho slova. Služebnice, která nedělala jen to a ono pro Boha, ale která pro něho byla ve všem, co žila. Její panenství tuto celou věc ještě víc zvýrazňuje a podtrhuje: ta, která neměla nic, ani svého muže, která neudělala po lidské stránce nic aktivního pro to, aby mohla přivést na svět Mesiáše, se právě Matkou Mesiáše stala. Bůh podtrhl svrchovanost a suverenitu svého daru. Obdaroval chudou, bezvýznamnou dívku - Pannu tím, po čem toužily všechny izraelské ženy - mateřstvím Mesiáše. Mariin život tak přinesl ten nejcennější plod - Mesiáše, Spasitele.
Každý z nás může přinášet Boha
V tom se nikdo z nás Marii nevyrovná a nemůže vyrovnat. Mesiáš byl světu darován jedinkrát, a to provždy. Ale přece - každý z nás věřících může být plný Boha, plný Ducha Kristova. Každý z nás tedy může zcela reálně přinášet do světa, v němž žije, do života, který spoluvytváří, Boží plnost, Boží přítomnost a moc, Boží lásku. A tak se náš život může stát plodným podobně, jako byl život Mariin. Plodný ne už naší neuvěřitelnou výkonností, ale plodný Bohem, který v nás žije a působí. Tento svět není v podstatě chudý na výkonné pracovníky nebo na vynikající odborníky. Je ale značně chudý na Boží lidi. A to je tedy úkol, který je nám vlastní, který za nás křesťany nikdo nemůže na sebe vzít. (Podle knihy Aleše Opatrného Stůl slova - B, Vánoce, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství)
Mariina důstojnost
Mariina důstojnost a postavení spočívá v tom, že je Matkou Vykupitele, Bohočlověka Ježíše Krista. Tím, že se stala jeho matkou, stala se křesťankou. Tím, že žila pro své dítě, dorostla do zralosti křesťankého života. Ona spoluprožívala jeho život. Následovala ho až pod kříž, plná víry. Syn Boží se stal v Marii člověkem, čímž vstoupila do nejtěsnějšího vztahu k Bohu. (Podle R. Guardiniho z knížky "O modlitbě", s. 221-227)
Nejvyšší a nejbližší
Celá pedagogika dějin spásy nás vede k tomu, abychom ji přijímali jako dokonalý vzor přitakání Boží vůli. Jako vyvolený vzor svatosti předchází Marie věřící na cestě do nebeské říše. (Jan Pavel II., generální audience 3. 1. 1996)
Autor: Carlo Carretto | Romano Guardini | Jan Pavel II. | Aleš Opatrný | Terezie z Lisieux
