Základní pohled na úctu a vztah k Marii:
Maria není cestou. Je ale ukazatelem na cestě.
Maria - ukazatel na cestě věřícího křesťana
Hledáme-li v evangeliu člověka, který může být ukazatelem pro náš křesťanský život, setkáme se s Marií. Máme ji před sebou v různých situacích, ve kterých se i my, lidé 21. století, znovu nacházíme.
Podívejme se například na Marii při zvěstování. Přichází k ní anděl jako posel Boží smlouvy. Maria svým „ano“ umožnila, aby se skrze ni mohl stát Bůh na zemi člověkem. Nestačilo, že si ji Bůh vyvolil – potřeboval její souhlas. Tímto „ano“ se naplnilo tajemství vtělení. Podobně i my zažíváme okamžiky zvěstování, kdy nás Bůh volá k důležitým životním rozhodnutím. Jeho vůle nemusí odpovídat našim plánům, ale přináší větší hodnotu než naše vlastní představy.
V čem spočívá Mariina velikost?
Jedna žena z davu zvolala k Ježíši: "Blahoslavený život, který tě nosil!" Ježíš odpověděl: "Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho" (srov. Lk 11,27-28). A právě Maria toto Slovo slyšela a žila podle něj. Její velikost nespočívá v pouhé příbuzenské vazbě na Ježíše, ale v její věře a věrnosti Božímu slovu.
Může nám být někdo nakloněn víc než Bůh?!
Knihy a kázání o Marii někdy přehánějí. Je ale zapotřebí přehnaně oslavovat Marii, když pravda o ní je už tak dostatečně krásná? Jak by nám někdo mohl být nakloněn víc než Bůh Otec?! Jak by nám nějaký tvor mohl rozumět lépe než Bůh Stvořitel?! Jako by byl Kristus neudělal dost, aby se nám přiblížil!? Nikdo nás nemiluje víc než Bůh. Vše, co je v Marii a ve svatých dobrého, zcela se jim dostává od Boha a všechno to je v Bohu nekonečně krásnější a vznešenější.
Maria není cestou, ale je ukazatelem na cestě (Kardinál Meisner)
Jedním z tradičních mariánských obrazů je Hodégetria – Průvodkyně na cestě. Znázorňuje Marii s Ježíšem na ruce, na kterého ukazuje pravou rukou. Maria totiž sama není cestou, ale ukazuje na Krista, který je tou pravou cestou (Jan 14,6). Také ona touto cestou sama šla. (Kardinál Meisner)
Proč někteří Marii odmítají a jiní ji naopak uctívají nadmíru?
Mariánská úcta je křesťansky oprávněná a správná. Nebyla to dobrá doba, když se někteří domnívali, že kvůli pravé úctě k Bohu je třeba přerušit spojení s Kristovou Matkou. Nedošlo k tomu ale náhodou.
Člověk má totiž někdy sklon přeceňovat to, co miluje. Proto se do vztahu k Marii dostalo leccos přehnaného a blouznivého. K tomu přistupovaly vlivy legend a lidová touha obklopit milované postavy mimořádnými jevy a zázračnými událostmi. Toto napáchalo v oblasti mariánské úcty hodně zla. Nelze se proto divit, že se proti tomu zvedla kritika všeho druhu, oprávněná i neoprávněná, a že mnozí opravdoví lidé nenacházejí k Marii cestu. Chtějí se vymanit z přepjatostí a pokřivenin, nedokáží však rozlišovat, a proto bohužel odhazují vše. Je to ale veliká ztráta, protože dějiny zbožnosti ukazují, jak dokonale je propojena pravá mariánská úcta se smyslem pro křesťanskou pravdu a spásu. (Podle R. Guardiniho) Viz také: Pokřivená úcta
Maria není bohyně
Matka Boží se od pohanských bohyň zásadně liší. Byla prostou dívkou, kterou si Bůh vyvolil, aby se stala matkou Spasitele. Její velikost spočívá v ochotě spolupracovat s Boží vůli, v pokojné důvěře a pokoru. Maria není božská, ale její jedinečné postavení v dějinách spásy ji činí matkou všech věřících. Ježíš na kříži odevzdal Marii za matku všem lidem (srov. Jan 19,26-27). (Vojtěch Kodet: Panna Maria není bohyně)
Vyhnout se extrémům (Jan Pavel II.)
Kvůli potřebě zachovávat v uctívání Marie vyváženost, vybízí koncil všechny, „aby se zdrželi ... nesprávného přepínání“ (LG 67). Přepínání vychází z radikálních požadavků, aby všechna výsostná práva Kristova a veškerá charismata církve byla vztahována také k Marii. V mariánském učení je ale naopak vždy nutné zachovávat nekonečný rozdíl mezi lidskou osobou Mariinou a božskou osobou Ježíšovou. Přiznávání „maxima“ Marii se nesmí stát normou mariologie!
Obdobně koncil varuje před umenšováním Marie. Takových extrémních pozic se lze vždy vyvarovat s pomocí věrohodné a opravdové věrnosti pravdě, jak je vyjádřena v Písmu a v apoštolském předání. Opravdová úcta k Boží Matce musí být naprosto kristocentrická, hluboce zasazena do tajemství Boží Trojice, vtělení a vykoupení. (srov. papež Jan Pavel II., generální audience 3.1.1996)
Jádro mariánské úcty
Maria řekla: "Udělejte všechno, co vám Ježíš řekne" (srov. Jan 2,5). Tato věta vystihuje podstatu mariánské úcty – ukazuje k Ježíši a vede k důvěře v Boha.
