Informace o hymnu, text česky i latinsky, videa

Informace o hymnu Stabat mater dolorosa

Stabat Mater dolorosa (latinsky Stála Matka bolestná) je středověký hymnus, který líčí bolest Panny Marie pod Kristovým křížem. Text hymnu vychází z proroctví Simeona, podle kterého meč probodne Srdce Matky Ježíše Krista (Lk 2:35).

Pravděpodobným autorem díla Stabat Mater je Jacopone da Todi (1230–1306), původně právník, básník a následně františkán. Hymnus je zařazen do liturgie na svátek Panny Marie bolestné (15. září).

Text hymnu byl v dějinách mnohokrát zhudebněn. Mezi nejznámější patří Giovanni Battista Pergolesi (1710–1736), Joseph Haydn (1732–1809), Gioachino Rossini (1792–1868), Franz Schubert (1797–1828), Giuseppe Verdi (1813–1901), a z českých Antonín Dvořák (1841–1904) a Jakub Jan Ryba (1765–1815). I v současné době vznikají nejrůznější nové a moderní ztvárnění hymnu.

Hymnus česky

Latinský text

Stála Matka uplakaná
pod křížem jak bolest samá,
v hořkých vzlycích pro Syna.

Její srdce Bohu dané,
truchlící a zbědované
sedmerý meč protíná.

Žaluplná, zarmoucená
nebem požehnaná žena,
Matka Boží, prostá vin.

Hlavu sklání do svých dlaní,
pohled na kříž vždy ji raní,
trpí na něm její Syn.

Matko Boží, Matko naše,
kdo nad tebou nezapláče,
když tě vidí v mukách stát.

Vidět Ukřižovaného,
tebe v slzách vedle něho
nutí duši zaplakat.

Naše vina tvého Syna
týrá tobě před očima,
vidíš Krista v krvi ran.

Vidíš jeho teskné rány,
úzkost jeho umírání,
smrt, v níž zůstal strašně sám.

Matko Boží, lásku dej mi,
kéž je tvůj a můj žal stejný,
kéž už sama netruchlíš.

Dej, ať patřím Kristu Bohu,
den ze dne ať více mohu
hořet láskou, být mu blíž.

Maria, do srdce mého
vtiskni rány Syna svého,
jeho kříž kéž je i můj.

On mé viny smýval svými
krvavými zraněními,
tento trest nám rozděluj.

S tebou pláči, slza smáčí
oči, jimiž nevypláči
soucit s tebou, ženo žen.

Veď mě pod kříž svého Syna,
jenž svou náruč rozepíná,
s tebou stát chci pod křížem.

Panno panen plná jasu,
nežij sama trpkost času,
přijmi, prosím, lásku mou.

Maria má, kéž ty sama
dáš mi nést smrt Krista Pána,
přijmout ránu za ranou.

Kéž mě jeho rány zraní
a kéž opojení dá mi
jeho kříž a jeho krev.

Až před Božím soudem stanu,
přijď mi, Panno, na ochranu,
vzdal ode mne Boží hněv.

Kéž jsem křížem, smrtí Páně
chráněn v lásce svrchované,
milost buď mou záchranou.

Tělo zemře, Ty však, Panno,
dej, ať je mi nebe přáno,
kéž Bůh přijme duši mou. Amen.

Stabat Mater dolorosa,
juxta crucem lacrimosa,
dum pendebat Filius.

Cujus animam gementem,
contristatam et dolentem,
pertransivit gladius.

O quam tristis et afflicta
fuit illa benedicta
Mater Unigeniti!

Quae maerebat et dolebat
pia Mater, cum videbat
Nati poenas inclyti.

Quis est homo, qui non fleret
Matrem Christi si videret
in tanto supplicio?

Quis non posset contristari
Christi Matrem contemplari
dolentem cum Filio?

Pro peccatis suae gentis
vidit Jesum in tormentis
et flagellis subditum.

Vidit suum dulcem Natum
moriendo desolatum
dum emisit spiritum.

Pia Mater, fons amoris,
me sentire vim doloris,
fac, ut tecum lugeam.

Fac, ut ardeat cor meum
in amando Christum Deum
ut sibi complaceam.

Sancta Mater, istud agas
crucifixi fige plagas,
cordi meo valide.

Tui Nati vulnerati,
tam dignati pro me pati,
poenas mecum divide.

Fac me tecum pie flere
crucifixo condolere
donec ego vixero.

Juxta crucem tecum stare,
et me tibi sociare
in planctu desidero.

Virgo virginum praeclara
mihi jam non sis amara:
fac me tecum plangere.

Fac, ut portem Christi mortem
passionis fac consortem
et plagas recolere.

Fac me plagis vulnerari,
fac me cruce inebriari
et cruore Filii.

Flammis ne urar succensus,
per Te, Virgo, sim defensus
in die judicii.

Christe, cum sit hinc exire,
da per Matrem me ventire
ad palmam victoriae.

Quando corpus morietur
fac, ut animae donetur
paradisi gloria. Amen.