Ohrožená Evropa a křesťanství
Titul „Pomocnice křesťanů - Auxilium Christianorum" dostala Maria od papeže svatého Pia V., (1566-1572), který jí svěřil osudy Západu a křesťanství ohroženého tureckými vojsky, která dorazila až k Vídni a byla poražena i ve velké námořní bitvě u Lepanta (1571).
Papež vyhlásil v souvislosti s tímto vítězstvím svátek Svatého Růžence. Zdá se, že za děkovnou invokaci k nebeské přímluvkyni "Pomocnici křesťanů" vděčíme hlavně vítězným veteránům, kteří se z bitvy vraceli přes Loreto, kde Marii děkovali. Tak ke starodávným titulům "Těšitelka zarmoucených", "Útočiště hříšníků" přibývá i titul „Pomocnice křesťanů“. Samostatný svátek Marie Pomocnice křesťanů později ustanovil papež Pius VII. 24. května 1815, jako projev vděčnosti k Marii, když byl po 5 letech propuštěn z napoleonského zajetí.
Jan Bosco
Velký turínský pedagog, kněz a zakladatel saleziánů, svatý Jan Don Bosco (1815 – 1888) pak vkládá pod ochranu Marie pomocnice své nově vznikající velké dílo. Na ni se obrací s každou potřebou, zvláště když věci trvají dlouho a zamotávají se. Jan Bosco byl tak velikým ctitelem Marie Pomocnice křesťanů a šiřitelem jejího svátku.
Jan Bosko si Marii Pomocnici křesťanů zvolil za hlavní patronku salesiánské rodiny a jejích děl: v roce 1862 začal v Turíně stavět baziliku zasvěcenou Panně Marii Pomocnici, která byla posvěcena 27. října 1868. Po Marii Pomocnici křesťanů pojmenoval Don Bosko také ženskou řeholní kongregaci, kterou založil s Marií Domenicou Mazzarellovou.
Druhý vatikánský koncil
Titul „pomocnice“ také zmiňuje konstituce Druhého vatikánského koncilu Lumen gentium (62) mezi čtyřmi dalšími mariánskými tituly (přímluvkyně, pomocnice, ochránkyně a prostřednice).
(-MH-IMA-)
V ČR je několik kostelů zasvěcených Panně Marii Pomocnici křesťanů
Např:
- Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Železná Ruda)
- Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Brno)
- Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Zlín)
- Bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů (Filipov, Rumburk)