Řád Panny Marie de las Mercedes - zachránkyně zajatců
V zemích španělsky mluvících či španělskou kulturou silně ovlivněných (Španělsko, Latinská Amerika, Filipíny…) se dívkám často dává křestní jméno Mercedes. Toto jméno vzniklo z pojmenování „Nuestra Señora de las Mercedes“, titulu Panny Marie, který se používal nejprve v Aragonii a v Katalánsku a který je spjat s řádem Panny Marie, zachránkyně zajatců. Tento řád si vytkl za cíl vykupování otroků a osvobození unesených a uvězněných křesťanů; jeho členové jsou známi jako mercedáři. Řád založil v Barceloně svatý Petr Nolask (zemřel v roce 1256), jenž byl zprvu dvacet let obchodníkem a na svých cestách poznal, v jak těžkých podmínkách žijí křesťanští otroci. Rozhodl se, že bude spolu se svými druhy, kteří byli laiky stejně jako on, napomáhat k jejich osvobození. Uběhlo patnáct let, a otroků stále přibývalo.
Dne 1. srpna roku 1218 se Petrovi v noci zjevila Panna Maria a vybídla ho, aby založil řeholní řád, který by se tomuto dílu mohl věnovat s větším úspěchem. Aragonský král Jakub I. a místní biskup tento záměr schválili a dne 10. srpna téhož roku byl nový řád slavnostně založen. V katedrále svatého Kříže v Barceloně předal biskup Petrovi a jeho druhům bílý šat s křížem a řeholi svatého Augustina. Papež Řehoř IX. nový řád schválil v roce 1235. Jakub I. řádu daroval barcelonský špitál svaté Eulálie, z něhož se stal první řádový klášter. V tomto domě byli rovněž přijímání osvobození otroci a sloužil i jako přístřeší pro chudé a nemocné.
Mercedáři začali shromažďovat finanční prostředky na vykupování otroků. Od konce 12. století byli totiž křesťanští otroci osvobozováni tak, že byli od svého pána vykoupeni. Jestliže se částka, za kterou měl být nějaký otrok vykoupen na svobodu, ukázala jako nedostačující, zaujal hrdinsky jeho místo některý z mercedářů.
Mercedáři v Americe hájili domorodce
Vzhledem k tomu, že otroků přibývalo, rozšířil Petr Nolask působení svého řádu i do Aragonie a Francie. Roku 1245 měl řád patnáct domů a patřilo k němu přes sto řeholníků. V roce 1514 byl založen první mercedářský klášter v Santo Domingo, jenž se stal centrem misijního působení řádu na americkém kontinentě. Mercedáři hájili domorodce a informovali příslušné úřady o násilí, kterého se Španělé v Americe dopouštěli. Roku 1775 měl řád v Evropě 229 klášterů, rozdělených do osmi provincií, v nichž žilo 4 493 řeholníků. Vznikl i řád bosých mercedářů a bosých mercedářských mnišek, jež měly několik klášterů ve Španělsku.
Od muslimů a Saracénů, kteří podnikali nájezdy na středomořské pobřeží a odvlékali do otroctví místní křesťanské obyvatelstvo, vykoupili mercedáři za ohromnou sumu peněz na 52 000 otroků. Vykupování otroků bylo připraveno do nejmenších detailů. Před odjezdem se sloužila mše svatá a po vykoupení následovala děkovná pobožnost. Mnoho mercedářů při plnění svěřených úkolů zahynulo.
Mercedáři dnes
Dnes se řád mercedářů věnuje vysvobozování lidí z nových forem duchovního, psychologického, ekonomického i sociálního otroctví. Působí ve věznicích i v oblasti prevence trestné činnosti a alternativního vězeňství a pomáhá bývalým vězňům. Rovněž se stará o uprchlíky, lidi na okraji společnosti, pronásledované, a zvláště o ty, kdo nemohou svobodně vyznávat svou víru. Jeho evangelizační působení je zaměřeno na osvobození z nových forem ekonomického a kulturního otroctví existujícího v dnešním světě.
Kristus je vykupitel světa, který pro nás získal svobodu Božích dětí
Mercedáři oslavují Pannu Marii „de las Mercedes“ dne 24. září a je jí rovněž věnována jedna mše v mariánském misálu (1986). Kristus je v tomto mešním textu vzýván jako „vykupitel světa“, který pro nás svou obětí získal „svobodu Božích dětí“. Maria je nazývána služebnicí Páně, neboť zasvětila sebe sama „vykupitelskému dílu svého Syna“. Podobně jako starozákonní Judita, jež s velkou odvahou vysvobodila svůj lid z Holofernova obklíčení, bojovala i Maria, nová Judita, se starým hadem a přinesla spásu lidu Izraele a celé církvi. Maria předpověděla vykoupení Izraele a velebila Pána za to, že se ve svém milosrdenství ujal svého služebníka Izraele a vysvobodil ho z otroctví hříchu. Pod Kristovým křížem stála Panna Maria nehnutě a „doprovázela ho v jeho utrpení“. Jako matka Kristových učedníků se „s mateřskou péčí“ sklání k těm, „kdo sténají, vystaveni útlaku a úzkosti, aby každá poroba a každé otročení pominulo a oni mohli znovu dosáhnout plné svobody ducha i těla“.
