Památka Panny Marie, prostřednice všech milostí připadá na osmý květen. V první polovině dvacátého století se začala slavit v Belgii, později se rozšířila po celém světě.

Panna Maria spolupracovala jedinečným způsobem při Spasitelově díle

Panna Maria, od věčnosti předurčená za Matku Božího Slova, spolupracovala jedinečným způsobem při Spasitelově díle na obnově nadpřirozeného života v lidských duších a stala se v řádu milosti naší matkou. Toto Mariino mateřství trvá nepřetržitě v plánu milosti až do věčného zakončení spásy všech vyvolených. Ve své mateřské lásce pečuje o bratry svého Syna, kteří ještě putují v mnoha nebezpečích a nesnázích. Proto je vzývána v církvi jako přímluvkyně, pomocnice, zachránkyně a prostřednice. Tato slova je však třeba chápat tak, že nic neubírají ani nepřidávají důstojnosti a účinnosti jediného prostředníka, Krista. (Srov. II. vat. sněm, Konst. o církvi, č. 61-62.)

Z homilií svatého Bernarda, opata

Maria je naše prostřednice a orodovnice

Maria je vznešená hvězda vyšlá z Jakuba, její paprsek osvětluje celý vesmír, její záře vysoko svítí na nebi, ba až do podsvětí proniká, ozařuje i zemi, a hřeje více duši než tělo, podporuje ctnosti a ničí neřesti. Ona je ta nejjasnější a nejskvělejší hvězda, zářící ctnostmi a svítící příkladem, a po zásluze byla vyvýšena nad toto velké a rozsáhlé moře.

Každý, kdo víš, že ve vlnobití tohoto světa se spíše zmítáme uprostřed bouří a větrů než kráčíme po pevné zemi, nespouštěj oči z této zářící hvězdy, nechceš-li, aby tě bouře pohltila. Opřou-li se do tebe vichry pokušení, narazíš-li na skaliska soužení, k hvězdě se dívej, Marii vzývej! Jsi-li zmítán vlnami pýchy nebo ctižádosti nebo nactiutrhačství nebo žárlivosti, k hvězdě se dívej, Marii vzývej! Otřásá-li loďkou tvé duše hněv, lakomství nebo svody těla, dívej se k Marii! Jsi-li poděšený velikostí svých hříchů, zmatený nečistým svědomím, přestrašený hrůzou před soudem a užuž tě pohlcuje hlubina zármutku a propast zoufalství, mysli na Marii!

V nebezpečích, v úzkostech, v pochybnostech na Marii mysli, Marii vzývej! Stále ji měj na rtech, stále ji měj v srdci. Chceš-li, aby se za tebe přimlouvala, buď pamětliv příkladu, který dala svým životem. Následuješ-li ji, nezbloudíš, prosíš-li ji, neupadneš do zoufalství, myslíš-li na ni, nechybíš, drží-li tě, neklesneš, chrání-li tě, nemusíš se bát, vede-li tě, neunavíš se, je-li k tobě milostivá, dojdeš k cíli.

(Hom. in Laudibus Virginis Mariae 2,17: PL 183,70-71)  Zdroj: breviar.cz

Modlitba k Panně Marii, prostřednici všech milostí

Maria, dej mi své oči, vždy jasné a laskavé, ať vidím pravdivě, ať každý den správně rozeznám, co je dobré a co je jenom klam, ať pro dobré mám vždycky cit, ať poznám, že mám odpustit.

Maria, dej mi i své rty, ať zpívám tvé Magnificat, ať mluvím jen, co je správné, ať nesu radostné poselství všude, kde neláska se tmí, víc s Bohem mluvím v slovech svých, než s druhými a o druhých.

Maria, dej mi i svůj sluch, ať slyším to, co říká Bůh, ať nezní marně Boží hlas, když volá ke mně zas a zas, ať nepřeslechnu každý den hlas toho, kdo je opuštěn.

Maria, dej mi své ruce, tak něžné a tak pomocné, ať skutky mé jsou jako tvé, když modlím se, když pracuji, všechno rád Bohu daruji, pomoc máš pro nás v rukou svých, Ježíše vidíš v trpících.

Maria, dej mi své srdce, navždycky Bohu oddané, ať také Boha miluje, mou ubohost, mé starosti přetaví žár tvé milosti. Amen.